|
Ahoj,
musím říct, že jsem z této akce velmi zklamaný. Očekával jsem, že mistrovství světa bude výjimečnou událostí – něčím velkým, na co budeme s dcerou ještě dlouhá léta rádi vzpomínat.
No, vzpomínat na něj budu, ale rozhodně ne v dobrém.
S HFT mám zkušenosti pouze z menších závodů, a tak jsem očekával, že když se jedná o mistrovství světa – tedy vrcholnou akci na mezinárodní úrovni, která by měla být svátkem tohoto, byť poměrně malého, ale krásného sportu – dočkám se opravdu výjimečné události. Věřil jsem, že kromě kvalitně připravené střelecké části, nabídne také organizaci a doprovodný program, které budou jasně převyšovat běžné klubové závody a odpovídat významu mistrovství světa. Právě vzhledem k prestiži celé akce i výši startovného jsem očekával, že tento rozdíl bude zřejmý.
Na mistrovství světa přitom dorazili střelci z mnoha zemí, někteří kvůli závodu cestovali doslova přes půl světa. A co je tady čekalo? Jeden stan, pódium, šest toitojek a jediné občerstvení pro téměř 200 střelců, kteří se – zcela předvídatelně – rozhodli občerstvit ve stejnou chvíli po skončení závodu. Celkovému dojmu nepřidalo ani dlouhé čekání po rozstřelech na vyhlášení výsledků nebo čekání na sobotní tombolu. Přitom jsem měl pocit, že organizaci bylo možné nastavit tak, aby na sebe jednotlivé části programu navazovaly plynuleji.
Abych byl ale objektivní, musím říct, že ne všechno bylo špatně. Samotný areál se mi líbil. Bylo dostatek prostoru pro parkování, stanování i posezení, příjezdová cesta byla dobře značená a na tratích se dalo bez problémů orientovat. Oceňuji také občerstvení v podobě pití na trati. Sám jsem ho sice nevyužil, ale bylo fajn, že bylo k dispozici.
Od mistrovství světa se startovným 1 750 Kč jsem jednoduše očekával mnohem víc, než co běžně zažívám na klubových závodech za 300 Kč. Nešlo ani tak o jednotlivé nedostatky, ale o celkový dojem z akce, který podle mě neodpovídal ani významu mistrovství světa, ani výši startovného.
Pravidelně se účastním také triatlonových závodů a za výrazně nižší startovné na nich dostanu srovnatelný, ne-li lepší zážitek. Přitom pořadatelé musí zajistit hned tři sportovní disciplíny, bezpečnost na vodě a často i dopravní uzavírky, aby byla cyklistická část závodu bezpečná.
Náš klub navíc pořádá závody Českého poháru, na jejichž organizaci se sám významnou měrou podílím. Díky tomu dobře vím, kolik času, práce a energie příprava podobné akce vyžaduje. Přesto mohu s čistým svědomím říct, že i za méně než poloviční startovné dokážeme připravit akci, která podle mého názoru nabídne závodníkům lepší celkový zážitek.
Jedním z důvodů je podle mě i způsob financování. V triatlonu zůstává celé vybrané startovné pořadateli a navíc dostává finanční podporu od svazu, přičemž část těchto prostředků musí být využita na finanční odměny nejlepším závodníkům v poháru. Díky tomu má pořadatel dostatek prostředků na kvalitní organizaci celé akce, její propagaci i průběžné investice do vybavení a dalšího rozvoje závodů a klubu. Každý rok se tak úroveň našich závodů posouvá a vidí to i sportovci, kteří se k nám rádi vracejí.
Nevidím pod pokličku tohoto závodu, ale nechce se mi věřit, že by klub WINNERS, který se HFT věnuje s takovým nasazením, pořádá závody, organizuje akce pro nejmenší a snaží se o propagaci našeho sportu, odvedl práci na takové úrovni, jakou jsem na mistrovství světa zažil.
Věřím, že kdyby měli organizaci této akce plně ve své režii, podobně jako je tomu u závodů v triatlonu, dočkali bychom se mistrovství světa, na které jsem se tolik těšil – a jsem přesvědčený, že jsem v tomto očekávání rozhodně nebyl sám. Osobně si myslím, že by bylo lepší, kdyby organizaci mistrovských závodů měl kompletně na starosti pořadatelský klub, podobně jako je tomu v triatlonu. CAFTA by podle mě měla hlavně dohlížet na dodržování pravidel a kvalitu závodů, ale samotnou organizaci nechat na klubu. Pořadatelský klub má podle mě přirozeně největší motivaci udělat maximum pro to, aby závodníci odjížděli spokojení. Kvalitně uspořádané závody jsou totiž nejlepší vizitkou každého klubu a investice do jejich organizace využije i při dalších akcích.
Zároveň si myslím, že by pořadatelskému klubu měla zůstat podstatná část vybraného startovného. Díky tomu by měl dostatek prostředků nejen na kvalitní organizaci samotného mistrovství, ale i na další investice do vybavení, zázemí a rozvoje klubu. Pokud by se navíc pořádání mistrovských závodů střídalo mezi kluby, které by o to měly zájem a splnily stanovené podmínky, přineslo by to podle mě dlouhodobý přínos celému HFT. Investice by se postupně dostávaly do více klubů, zvyšovala by se úroveň pořádaných akcí a z rozvoje by nakonec těžila celá česká HFT komunita.
Pevně doufám, že tato slova padnou na úrodnou půdu a stanou se podnětem k zamyšlení i ke změnám, které pomohou posunout organizaci podobných akcí na úroveň, jakou si zaslouží.
|