|
Jak psala Lůca, jednalo se o konstruktivní kritiku, troufám si říct, od zkušených pořadatelů.
Pokud sem chodí i cizinci, tím spíš si myslím, že je potřeba o těchto věcech otevřeně mluvit. Aby bylo vidět, že nám způsob, jakým se CAFTA postavila k pořádání mistrovství světa, není lhostejný.
Dobré jméno českého HFT podle mě nepoškodila veřejná kritika. Ta pouze upozornila na problémy, které už během mistrovství vnímali i zahraniční účastníci. Dobrému jménu českého HFT podle mě škodí špatná příprava mistrovství světa, chybějící sebereflexe a způsob, jakým byla celá situace následně komunikována. Za velmi nešťastné považuji i to, že bylo smazáno vyjádření pořadatelského klubu, který s průběhem mistrovství nebyl spokojený. Právě taková vyjádření by podle mě měla zůstat součástí veřejné diskuse, i když jsou kritická. Ani tato skutečnost nezůstala bez povšimnutí v zahraničí a podle mě českému HFT dobré jméno rozhodně nepřidala.
Na zahraničním fóru jsem zaznamenal příspěvek člověka, který napsal, že se do CŘ už nepodívá. To není způsobeno naší otevřenou kritikou, ale je to důsledek zklamání z úrovně MS.
Souhlasím, že Kuba udělal pro české HFT obrovský kus práce. Jen si nemyslím, že by to mělo být důvodem, proč nemůžeme otevřeně mluvit o tom, když se něco nepovede.
Já si myslím, že pokud si někdo zaslouží zastání, jsou to právě WINNERS.
Bohužel je běžné, že se většina lidí veřejně neozve, i když je nespokojená. To ale neznamená, že je situace nezajímá. I oni mají právo vědět, co se stalo, jak se k tomu vedení postaví a jestli se plánují nějaká opatření, která podobným problémům do budoucna zabrání. Jen tak si mohou udělat obrázek o tom, zda se z celé situace někdo poučil, jestli se podobná situace nebude opakovat a zda má smysl se dalších závodů účastnit, aniž by riskovali stejné zklamání. Právě proto má podle mě veřejná kritika své místo.
Protože to pro mě není první špatná zkušenost se závody pořádanými Kubou a zatím nevidím snahu něco změnit, rozhodl jsem se, že na jeho závody ani závody CAFTY jezdit nebudu. Ten čas raději strávím s rodinou. A nejsem s tímto názorem sám. Na mistrovství světa jsem mluvil s několika lidmi, kteří to viděli podobně, přestože svou nespokojenost veřejně neprezentovali.
Pokud nám záleží na HFT, měli bychom chtít vědět, jaká opatření se přijmou, aby se podobná situace neopakovala. Pokud budeme problémy přehlížet a tvářit se, že neexistují, nic se nezlepší, znechucených lidí bude přibývat a závodníků ubývat. Už dnes je komunita HFT v České republice rozdělená, což je podle mě velká škoda.
|