
Tak mi to padání sklopek taky nedalo a zatepla jsem udělal testy na nejtěžší a nejlehčí sklopku která
byla na trati A. Ona pověstná kráva padá naprosto spolehlivě/a rychle/ při dopadové rychlosti 160m/s,
což je nějakých 6,1J při váze 0,547g.A to pod úhlem 45° v jakémkoliv místě kilzony.Což jsem také
některým střelcům říkal přímo při závodě když došlo na dotazy,že takhle probíhaly zkoušky při výrobě.
Nejlehčí sklopka zajíc padá za stejných podmínek při 81m/s,což jsou zhruba 2J. Ale pozor.Zároveň
jsem udělal testy na napnuté provázky.Těžká sklopka padá při daleko napnutějším provázku,lehká
se při stejně napnutém provázku vrátí nazpět.Shodnost napnutí provázku bylo měřeno průvěsem
na 40m.Padání při napnutém provázku bylo zkoušeno při úsťové rychlosti 240m/s a diabolo JSB 0,547g.
U nerez sklopek na trati A si střelec mohl v pohodě zjistit stav napnutí provázku.Tyto sklopky mají
na těle siluety navařen d l o u h ý nos ,který je skloněn směrem dolů a umožňuje natahování sklopky
malou silou.Navíc na konci nosu je ještě 70mm dlouhý pásek volně padající dolů s O kroužkem na
zapnutí karabinky provázku.V puškohledu při zvětšení 10x je velice dobře vidět zda je onen prodlužovací
pásek s provázkem natažen nebo je ve svislé poloze.Jak jsem pozoroval při závodě,někteří střelci
si dokonce druhou rukou s provázkem popotahovali sem a tam.Takže jestliže se střelec při přípravě
na střelbu dívá ve střelecké pozici na sklopku daleko déle jak dvě minuty,musí být opravdu slepý
aby stav sklopky neviděl.Pokud je pásek ve svislé poloze/ve skutečnosti stačí 35°/ tak sklopka
vždy spadne i když je provázek kdekoliv na své délce zaseklý. Mohu kdykoliv předvést.
Pokud si tuto záležitost rozebereme,nebylo by dobré se poněkud vrátit zpět ke kořenům?